Podle generálního advokáta Bobek, organismy získané mutagenezí jsou, v zásadě, osvobozeny od povinnosti ve směrnici o geneticky modifikovaných organismech.

Prohlášení Global Plant Council o regulaci genově upravených rostlin
Říjen 13, 2017
Vstávání dílen Science EU
Leden 26, 2018

Soudní dvůr Evropské unie
TISKOVÁ ZPRÁVA č 04/18, Lucembursko, 18 Leden 2018
Stanovisko generálního advokáta ve věci C-528/16

„Směrnice o GMO“1 upravuje záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (GMO) a jejich uvádění na trh v rámci EU. Zejména, organismy, na které se vztahuje uvedená směrnice, musí být povoleny po posouzení rizik pro životní prostředí. Podléhají také sledovatelnosti, povinnosti označování a sledování. Směrnice ne, nicméně, se vztahují na organismy získané určitými technikami genetické modifikace, jako je mutageneze („výjimka z mutageneze“). Na rozdíl od transgeneze, mutageneze ne, v zásadě, znamenají vložení cizí DNA do živého organismu. To ano, nicméně, zahrnují změnu genomu živého druhu. Techniky mutageneze umožnily vyvinout odrůdy semen s prvky odolnými vůči selektivnímu herbicidu.
Confédération paysanne je francouzský zemědělský svaz hájící zájmy drobného zemědělství. Spolu s dalšími osmi spolky, podala žalobu k Conseil d'État (Státní rada, Francie) s cílem napadnout francouzské nařízení provádějící směrnici o GMO2. Tvrdí, že techniky mutageneze se postupem času vyvíjely. Před přijetím směrnice o GMO v r 2001, pouze konvenční nebo náhodné metody mutageneze byly aplikovány in vivo na celé rostliny. Následně, technický pokrok vedl ke vzniku technik mutageneze, jako jsou metody cílené mutageneze, které umožňují přesnou mutaci v genu za účelem získání, například, přípravek odolný pouze vůči určitým herbicidům. Pro Confédération paysanne a další sdružení, používání odrůd semen rezistentních vůči herbicidům získaných mutagenezí s sebou nese riziko významného poškození životního prostředí a zdraví lidí a zvířat.
V této souvislosti, Francouzská Conseil d’État vyzývá Soudní dvůr, aby objasnil přesný rozsah působnosti směrnice o GMO, konkrétně ambice, zdůvodnění a účinky výjimky z mutageneze, a posoudit jeho platnost. Soudní dvůr se rovněž vyzývá, aby uvedl, jakou roli by měl hrát plynutí času a vyvíjející se technické a vědecké poznatky, pokud jde o právní výklad a posuzování platnosti právních předpisů EU, prováděny s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti.
V dnešním Stanovisku, Generální advokát Michal Bobek se nejprve domnívá, že organismus získaný mutagenezí může být GMO, pokud splňuje věcná kritéria stanovená ve směrnici o GMO3. Poznamenává, že uvedená směrnice nevyžaduje vložení cizí DNA do organismu, aby mohl být charakterizován jako GMO., ale pouze říká, že genetický materiál byl změněn takovým způsobem, který se přirozeně nevyskytuje. Otevřený charakter této definice umožňuje, aby organismy získané jinými metodami než transgenezí spadali pod pojem GMO.. Dále, bylo by nelogické vyjmout některé organismy získané mutagenezí z uplatňování směrnice, pokud by tyto organismy nemohly být v první řadě charakterizovány jako GMO.
Generální advokát poté zkoumá, zda by výjimka z mutageneze předpokládaná ve směrnici o GMO měla znamenat všechny techniky mutageneze nebo pouze některé techniky. Podle něj, jediným relevantním rozlišením, které by mělo být provedeno za účelem vyjasnění rozsahu výjimky týkající se mutageneze, je upozornění uvedené v příloze I B směrnice o GMO, konkrétně zda technika „zahrnuje použití rekombinantních molekul nukleových kyselin nebo GMO jiných než těch, které jsou produkovány mutagenezí nebo fúzí buněk rostlinných buněk organismů, které si mohou vyměňovat genetický materiál tradičními šlechtitelskými metodami“. Z toho vyplývá, že techniky mutageneze jsou vyňaty z povinností směrnice o GMO za předpokladu, že nezahrnují použití molekul rekombinantních nukleových kyselin nebo GMO jiných než těch, které byly vyrobeny jednou nebo více metodami uvedenými v příloze I B..
Generální advokát poukazuje na to, že ani historický kontext, ani vnitřní logika směrnice o GMO nepodporují tvrzení, že zákonodárce EU měl v úmyslu vyjmout pouze bezpečné techniky mutageneze, protože stály v minulosti. 2001. Domnívá se, že generická kategorie označená jako „mutageneze“ by měla logicky zahrnovat všechny tyto techniky, v danou chvíli relevantní pro daný případ, chápány jako součást této kategorie, včetně všech nových.
Další, generální advokát zkoumá, zda by členské státy mohly ve skutečnosti jít nad rámec směrnice o GMO a rozhodnout se podřídit organismy získané mutagenezí buď povinnostmi stanovenými směrnicí, nebo čistě vnitrostátními pravidly. Je toho názoru, že vložením výjimky z mutageneze, zákonodárce EU nechtěl tuto záležitost regulovat na úrovni EU. V souladu s tím, že prostor zůstává neobsazený a, za předpokladu, že členské státy dodrží své celkové závazky vyplývající z práva EU, mohou vydávat právní předpisy s ohledem na organismy získané mutagenezí.
Pokud jde o platnost výjimky z mutageneze, generální advokát uznává, že zákonodárce je povinen své nařízení přiměřeně aktualizovat. Tato povinnost se stává zásadní s ohledem na ty oblasti a otázky, na které se vztahuje zásada předběžné opatrnosti, takže platnost právního opatření EU, jako je směrnice o GMO, není třeba posuzovat pouze s ohledem na skutečnosti a znalosti, jak byly v době přijetí tohoto opatření, ale také s ohledem na povinnost udržovat právní předpisy přiměřeně aktuální.
Nicméně, generální advokát nevidí žádné důvody vyplývající z obecné povinnosti aktualizovat právní předpisy (v tomto případě posílena zásadou předběžné opatrnosti) které by mohly ovlivnit platnost výjimky z mutageneze.

Prohlášení a mediální pokrytí

V němčině:

švédský:

Francouzština:

Související odkazy: